Učitel může vyvolat jednotlivce, který si u sebe na obrazovce telefonu naskenuje QR kód

a třídě přečte daný text. Nebo lze kódy využít pro práci ve skupinách, kdy si děti pomocí svých mobilních zařízení ve skupince ukázku přečtou a následně interpretují celé třídě apod. Pro práci s kódy je nutné mít přístup k internetu. Pokud chcete číst vše společně bez využití QR kódů, tak zavítejte do části

přílohy.

Nebo koukni na video

Naskenujte si QR kódy a přečtěte si, jak to tehdy se mnou bylo.

Naskenujete si QR kódy a přečtěte si jak to bylo a je s tou mojí Prodankou.

Naskenujte si QR kódy

a přečtěte si, jak se Prodanka hraje v Janáčkově divadle, kam míříte i vy!

Pusťte si Krok za oponu s Prodanou nevěstou:

Mládí a počátky samostatné umělecké dráhy

Ačkoliv se Bedřich učil hrát od malička na housle a již v šesti vystupoval veřejně coby zázračné dítě, cestu hudebníka si zvolil proti vůli svého otce. Ten chtěl synovi předat pivovarské řemeslo. Po maturitě složené na plzeňském gymnáziu se odstěhoval do Prahy, aby se živil jako domácí učitel a soukromě studoval kompozici. Již v této době psal první skladby. Jeho pověst vynikajícího hudebníka se rychle šířila, na doporučení svého učitele Josefa Proksche hrával samotnému císaři a setkal se například s Franzem Lisztem, kterého hluboce obdivoval.

Švédsko a doba zrání

Kolem třicítky dostal nabídku na místo ředitele Filharmonické společnosti ve švédském Göteborgu, kterou přijal a působil zde v letech 1856-1861 již jako respektovaný skladatel, učitel hudby, klavírista a sbormistr. Pobyt pro něho byl obohacující i z hlediska nových hudebních impulsů a rozšiřování rozhledu. Ze Švédska Bedřich podnikl cestu za Franzem Lisztem do Výmaru a byl to Liszt, kdo jeho pozornost nasměroval k programní hudbě. Své první symfonické básně Bedřich zkomponoval ještě ve Švédsku.

V centru českého hudebního života

Po návratu do Čech zápasil o uznání, ale po úspěšném uvedení Braniborů v Čechách a ještě úspěšnější Prodané nevěstě se mu dostává pocty zaujmout místo kapelníka orchestru Prozatímního divadla. Postupně se stává zásadní postavou hudebního dění v Čechách. V roce 1868 se při položení základního kamene Národního divadla hraje v premiéře jeho třetí opera Dalibor a při slavnostním otevření v roce 1881 zde poprvé zaznívají slavné tóny jeho Libuše.

Vrcholné tvůrčí vzepětí

Na tvůrčím vrcholu Bedřicha postihla hluchota spojená se začínající duševní chorobou. Díky své hudební představivosti ani přesto nepřestal komponovat. Odstěhoval se za dcerou do Jabkenic, kde vznikla celá řada jeho vrcholných děl – dokončil zde například Mou vlast, která ho proslavila daleko za českými hranicemi. Zemřel 12. května 1884 v 60 letech.

Bedřich Smetana operní skladatel

Smetana svou operou položil základní kámen nejen k Národnímu divadlu, ale taky celé tradici operní tvorby u nás. Ve Smetanově tvorbě se v souladu s tehdejším aktuálním děním odráží velká národní hrdost: většinu oper zkomponoval v českém jazyce (ačkoliv jeho deklamace ještě zdaleka nebyla ustálená), vybíral si libreta na motivy české historie, pověstí a současného venkovského života a rád se nechával inspirovat lokálním koloritem. Motivaci a sebevědomí mu zajisté dodal úspěch hned jeho prvních dvou oper: historická Braniboři v Čechách a komická Prodaná nevěsta.

Smetanovy opery:

Braniboři v Čechách, Proddaná nevěsta, Dalibor, Libuše, Dvě vdovy, Hubička, Tajemství, Čertova stěna

Tip!: Zapamatuj si všechny Smetanovy opery pomocí pomůcky - říkanky z první slabiky názvu:

BR,PR,DA,LI,DVĚ,HU,TA,ČE

O čem, že je ta "Prodanka" ?

Kolik verzí má historicky Prodaná nevěsta?

Všechno se nepovede na poprvé a tak má Prodaná nevěsta 4 verze:

• Premiéra se uskutečnila 30. května 1866 v Prozatímním divadle. Opera měla jen dvě jednání a šlo o zpěvohru s mluvenými texty. To první bylo docela dlouhé a naopak druhé mělo necelou hodinu a chyběla i dnes slavná čísla jako např. Polka.
• V roce 1869 se naskytla možnost provést Prodanou nevěstu v Paříži. Smetana ale musel upravit operu podle francouzských zvyklostí - 1. jednání tak získalo 2. půlky a sbor To pivečko. Mařenkám přibyla árie Ten lásky sen..

Prodaná nevěsta v Brně

Moravské země a tedy i Brno měly možnost shlédnout Prodanou nevěstu zásluhou Jana Pištěka, ředitele kočovné divadelní společnosti, který ji provedl v říjnu 1879 v dvoraně Besedního domu.

Jan Pištěk se svou společností uvedl v letech 1879–81 v Brně ještě další 4 představení, ale stálé místo zde Prodaná nevěsta získala až v roce 1884, kdy bylo otevřeno české divadlo.

Prodaná nevěsta byla druhým představením, které se odehrálo 7. prosince 1884 v nově otevřeném českém divadle tehdy sídlícím v bývalém hostinci na rohu ulice Veveří.

Díky Janáčkovým referátům můžeme sledovat osudy Prodané nevěsty v Brně až do roku 1888. A tak např. víme, že se ještě v roce 1886 hrála s mluvenými texty, což se Janáčkovi vůbec nelíbilo.

Dne 30. května 1936 se v Brně konalo pětisté představení Prodané nevěsty a do dnešních dnů se tato opera dočkala úctyhodných třiceti čtyř nastudování.

Zdroj:PRAŽÁK, Přemysl, 1962. Smetanova Prodaná nevěsta. Lidová demokracie. ISBN 33-134-62.

Aktuální inscenace Prodané nevěsty

v

Janáčkově opeře

Opera Prodaná nevěsta se běžně uvádí v kulisách léta a jihočeských dožínek. Naše brněnská inscenace přenesla ovšem Mařenku s Jeníkem k nám na Moravu. Do období zimy, kde probíhá fašank neboli masopust. Při představení tedy neuvidíte klasické slavnostní české kroje, ale kroje, které se nosily během všedních dnů v zimním období. Nenajdete tam ani májku typickou pro dožínky, místo ní je zde ale řada fašankových maškar.

Co je to fašank?

Jedná se o období mezi svátkem Tří králů a Popeleční středou. Období, které naši předkové prožívali ve znamení zábav a bujarého veselí. Byť je bezprostředně spojen s křesťanstvím, jeho prastarý původ vede až do pohanských dob. "Popeleční středou začíná velký půst. Lidé se vždy rádi bavili, ale měli na to jen tu krátkou dobu od vánoc. Proto ten konec radovánek byl o to bujařejší. Poté, co pochovají basu, skončí všechny zábavy a začne doba postní. Doba zpytování svědomí, doba uklidnění a přípravy na Velikonoce."

Obyčejů a zvyků v poslední masopustní dny bylo mnoho, každá vesnice, každý kraj byl něčím odlišný. Společná byla závěrečná zábava spojená s pochováváním basy. Jedná se o parodii na pohřeb zemřelého marnotratníka. Do necek, na desku nebo na prostřený stůl či máry se položila figurína nebo samotná basa pokrytá plachtou. Následoval vlastní pohřební obřad s upozorněním na domnělé prohřešky basy v čase masopustních zábav a za tklivého nářku byla slavnostně vynesena ven ze sálu a "pohřbena". Čas veselí skončil, nastává doba půstu.